Kdo si nikdy nic ze dřeva nevyrobil, tak jakoby neměl dětství. Ať už to jsou dřevěné meče nebo píšťaly, vždycky to bylo něco, na čem jsme sami pracovali, vypadalo to tak, ale bylo to naše. Naše vlastní dílo. A jak říkáme, mohla to být ta nejošklivější píšťalka nebo ten nejkřivější meč, ale byl to náš vlastní výrobek, do kterého jsme vložili píli a čas a podle toho jsme si jí taky vážili. A dnes, když jsme starší, tak víme, že vidět, jak vám něco doslova „roste“ a mění se pod rukama je neskutečný zážitek.
Nemusí to být jenom vaření nebo malování, ženy i muži si občas mohou sednout a něco udělat ze dřeva. Samozřejmě, někdo postaví altánek, někdo vyřeže nějaký obraz nebo někdo udělá lavičku – je to vcelku jedno, co to vlastně bude, ale že se něco děje. Lidé totiž zapomínají na kreativní činnost, která je ale středobodem našeho přemýšlení. Tam, kde jsme teď, jsme se dostali díky tomu, že naše mozky přemýšlely a naše ruce se hýbaly. V dnešní době přemýšlíme možná až moc a málo děláme rukama, přitom by nám to tolik prospělo.
Vyrovnanost, klid, odpočinek
To vše se dá najít ve výrobě ze dřeva. Nejenže jste v kontaktu s přírodou, ale také sami se sebou. Můžete zde uplatnit všechno, všem jste dobří, ztvárnit vaše představy a sny. To všechno je schováno někde tam. Lidé ale nemají čas, neustále se někam honí, spěchají. Ale je důležité si něco přiznat – skutečně musíte být v tu a tu hodinu tam a tam? Nešlo by to zařídit jinak? Nejsou děti už dostatečně staré na to, aby ten kousek domů ušly? Nezvládne to sám? Všechno je to jenom otázka managementu času a peněz. Kdo dokáže ovládnout tyto dvě složky, vždycky si najde čas si sednout a pracovat. Pro něj minimálně se zastaví čas, protože konečně to bude jenom on a to dřevo, které drží, nic víc, nic míň.
Důležité je něco dělat
Hlavně, pokud máte stresující práci. To se potom vyplatí opravdu každá aktivita, kde můžete příležitostně i do něčeho pořádně praštit.
