Jeden z prvních automobilů v Čechách si pořídil v roce 1893 liberecký továrník baron Theodor von Liebig. Mnoho dalších šlechticů jej brzy na to ho následovalo mnoho dalších movitých šlechticů, továrníků a bankéřů. Důvod byl prozaický. Snadnější a rychlejší pohyb mezi jednotlivými panstvími a továrnami. Mnoho z nich si dokonce na místo osobních šoférů řídili vůz sami.
Protože většina prvních typů automobilů měla otevřenou karosérii, cestování v nich bylo velmi nepříjemné, zejména kvůli množství zvířeného prachu. Proto se motoristé brzy dostávají do hledáčku módních firem, které začaly nabízet v reklamách tehdejšího tisku doplňky na cesty. Jednalo se o ochranné masky a štíty na obličej, které vypadaly velmi nevzhledně, a navíc dámám rozmazávaly líčení. Tyto masky dokonce při jízdách používal kníže Otto Windisch-Grätz s chotí, arcivévodkyní Alžbětou. Nezbytností byly také silné kožené dlouhé kabáty a rukavice.
Po první světové válce se automobil stává stále více pohodlnějším, a to se projevuje i v tehdejší nabídce cestovních oděvů. Pro pány jsou doporučovány komplety sportovních sak a krátkých pumpek. Do sportovních otevřených aut je stále doporučována kožená kukla, rukavice a brýle. Při nepřízni počasí zde měl své místo stále ještě kožený, ale znatelně kratší, dvouřadový kabát. Módní domy nezapomínaly a ni na dámské osazenstvo auta. Přicházely nejenom se sportovními sáčky, ale nabídku doplňovaly i o klobouky a šály, ochraňující účesy cestovatelek.
Výrobci mysleli i na motocyklisty. Pro ně vyrobili kožené kamaše a široký pohodlný kabátec. Naprostou a velmi vítanou novinkou se pak v roce 1928 staly lehké kalhoty vyrobené z černého gumovaného plátna.
Pro jízdu na motocyklu se šily speciální rukavice, které byly na dlaňové části opatřeny zvláštními drážkami. Ty zajišťovaly bezpečné držení řídítek.
Až vás tedy napadne při jízdě autem na něco si postěžovat, vzpomeňte si, jak to bylo před sto dvaceti lety.
