Obvykle máme zafixováno, že introvert je nekomunikativní, do sebe uzavřený člověk a extrovert jeho pravým opakem. Není to však tak jednoznačné. Extrovert čerpá energii z vnějšího světa, z vnějších podnětů, má rád ruch ve svém okolí. Příliš klidu ho vyčerpává. V drtivé většině případů je komunikativní. Introvert čerpá energii ze svého vnitřního světa. Má rád klid a soukromí, je více přemýšlivým. Introvert může být nekomunikativní tichý člověk žijící ve svém světě, ale často i člověk komunikativní, bavící společnost. Ovšem toto ho, narozdíl od extroverta, nenabíjí a potřebuje se pak uchýlit do samoty a klidu, aby dobil baterky. Schopnost komunikovat je dovednost, které se lze naučit. Jako další osobnostní typ se uvádí nevyhraněný ambivert. Ten se chová někdy jako extrovert a jindy zase jako introvert. Většinou v závislosti na prostředí, kde se zrovna nachází.
Sociální fobie a tréma jsou obvykle přisuzovány introvertům. Nemusí tomu ale tak být. Tréma je někdy až ochromující strach v situacích, kdy máme pocit, že o něco jde a záleží nám na výsledku. Kdy je třeba se předvést v co nejlepším světle, zejména při veřejných vystoupeních. Existuje spousta návodů, jak s trémou bojovat, event. se jí zbavit. Sociální fobie už je větší problém, protože ve své vyhrocené podobě znemožňuje člověku běžný mezilidský kontakt.
Někdy se může vyskytovat jako součást jiného psychického onemocnění. Patří mezi onemocnění úzkostná. Člověk se z různých důvodů stává úzkostným v kontaktu s druhými lidmi či opačným pohlavím. Protože jsou pro něj tyto situace nepříjemné, začne se jim vyhýbat, čímž se ale problém prohlubuje a upevňuje. Oproti tomu stud, ostych, hanba nejsou vnímány ve společnosti negativně a považují se za běžnou součást života. Stydíme se např. v souvislosti se svým nevhodným chováním, můžeme se stydět, když vidíme, že jsme v někom vyvolali pocit studu, někdo cítí hanbu za svou, leckdy domnělou, nedostatečnost. Někdo je prostě plachý typ, ale i nadměrná plachost může být jedním ze znaků psychického onemocnění.
Udržujme tedy sociální kontakty na úrovni, která je nám příjemná, i když někdy je potřeba se k sociální interakci trochu přinutit.
